Vybíráme kuchyňskou digestoř – I. část

Jak se ale v parametrech vyznat a jak vybrat tu pravou? Odsavače par se dělí na dva základní typy: s možností odtahu a s recirkulací vzduchu. Ačkoliv i druhá z uvedených variant dnes skvěle plní svůj účel, pokud je to možné, vyplatí se upřednostnit digestoř s přísunem čerstvého vzduchu. Rozhodujícím faktorem pro koupi konkrétního modelu by pak měl být jeho výkon, který je odvozen od velikosti konkrétní kuchyně. Digestoř by měla mít minimálně takový výkon, aby dokázala desetkrát (ideálně šestnáctkrát) za hodinu vyměnit v místnosti vzduch, hovoříme-li o samostatné kuchyni. Propojený obytný prostor si vyžádá výměnu až 700 metrů krychlových vzduchu.

Se stoupajícím výkonem také většinou roste hlučnost zařízení (zkontrolujte, zda výrobcem uvedené decibely neplatí pouze při nejnižším stupni odsávání), což je samozřejmě odvislé také od ceny odsavače. Aby digestoř nerušila osoby pobývající v obývacím pokoji, neměla by hodnota překročit 56 decibelů. V nabídce už ale nalezneme i modely s hlučností pouhých 40 decibelů a možností celodenní výměny vzduchu při téměř neslyšitelných 28 decibelech. Na hlučnost i výkon má vliv také správné vedení potrubí pro odtah par. Odborníci tvrdí, že špatný vývod může snížit výkon až o 50 procent. Vyplatí se proto vždy poradit přímo s výrobcem konkrétní digestoře. K nejčastějším chybám patří například délka přesahující maximální čtyři metry, použití plastového systému s absencí tlumicích prvků, který ve výsledku funguje jako zvukovod, vývod pod sklonem menším než deset stupňů či velké množství ohybů (každý ohyb snižuje výkon o 15 procent).

TIP: Výkon odsavače par lze pozvednout jejím aktivováním alespoň tři minuty před vařením a vypnutím až po deseti minutách po jeho skončení. Nad varnou deskou vznikne potřebný podtlak a páry se nestihnou rozšířit do zbytku prostoru.

Foto zdroj: Miele, Baumatic, Gorenje