Typový dům s myšlenkou

Každý architekt či projektant získává své tvůrčí nápady jinde nebo jiným způsobem. Zřejmě nejvíce neotřelých idejí lze nalézt u studentů architektury, zatím ještě „neposkvrněných“ srážkou s realitou. Podobným způsobem se zrodil i menší rodinný domek, který později získal jméno Merkur a byl zařazen do katalogu typových projektů firmy Hoffmann po bok mnohem líbivějších, osvědčenějších a úspěšnějších domů.
Označit však tuto stavbu za malý dům by nebylo tak úplně spravedlivé. Půdorysné rozměry 8×9 metrů prostorem sice neoplývají, ale právě díky promyšlené vnitřní dispozici nabízí dům veškerý komfort mnohem rozměrnějších staveb. Velký prostor v sobě spojuje kuchyni, jídelnu a obývací pokoj, k dispozici jsou kromě ložnice další dva pokoje. Nechybí ani kryté stání pro auto a prostorná terasa přístupná z obytného prostoru.

Do roka a do dne

Současný majitel domu se před stavbou probíral desítkami typových řešení a dlouho nemohl najít projekt, který by vyhovoval právě jeho požadavkům. Nakonec objevil rodinný dům Merkur. Bylo provedeno jen několik změn – stavba byla stranově převrácena, aby lépe vyhovovala podmínkám stavební parcely, krytý přístřešek pro auto byl rozšířen po celé délce domu a v přízemí vznikla navíc malá koupelna. Realizace stavby trvala od shromažďování prvních povolení a potvrzení až po kolaudaci přesně jeden rok a jeden den. Vše se protáhlo neúměrně dlouhým stavebním řízením, ale investor si nedovolil zahájit práce ani o den dřív, než stavební povolení nabylo právní moci.

Vlastní stavba pak proběhla velice rychle. Mnoho času majitel strávil při řešení dlažby v obytném prostoru, který je situován úhlopříčně vzhledem k půdorysu domu. „Nakonec jsem objevil neobvyklou dlažba s úhlopříčným vzorem, takže na podlaze vznikly jak kolmé, tak diagonální linie,“ vysvětluje své řešení.

Pozemek s odkazem

Jedinečnost novostavby domu byla ještě znásobena hodnotou pozemku, na kterém původně stála stavba z roku 1945. „Rekonstrukce byla prakticky vyloučena, technický stav domu byl velmi špatný. Rozhodli jsme se proto pro demolici a následnou novostavbu,“ říká pán domu.
Naopak velmi obezřetný byl přístup ke vzrostlé zahradě.

Na dvoutisícové parcele totiž rostou doslova poklady – přímo u vjezdu stojí nejméně třicetimetrový platan, v rohu pozemku se skrývá jinan dvoulaločný a u terasy se, i přes stavební práce, podařilo zachovat více než padesátiletý zakrslý smrk. Výsledek však stál za několik starostí navíc – dům i přes svou zjevnou novotu působí dojmem, že tu stojí odjakživa.

Michal Sochor