Vánoční stromečky

15.12.2008 | Redakce | Rubrika - Dekorace

Vánoční stromečky

Tradiční zdobený vánoční stromek pochází z Německa – jedna z prvních zpráv je v brémské kronice z roku 1570. Jehličnatý symbol Vánoc opouští německé prostředí až v 19. století. U nás se poprvé objevuje roku 1812, kdy vánoční stromek poprvé postavil pro nejbližší přátele ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století nejdříve v bohatých pražských měšťanských rodinách.

Domy tehdy zdobily živé smrčky, jedličky nebo dokonce i májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a především ovocem – jablky nebo hruškami, ořechy, mandlemi či rozinkami. Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromky ještě pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev. Současnou vánoční domácnost zdobí obvykle borovice, jedle, smrky nebo umělé stromky.

K nejpůvodnějším způsobům zdobení stromku patří dekorace, které mají připomenout ztracený ráj, plody stromů rajských, symboly nového života, naděje. Tím nejtypičtějším symbolem je jablko na stálezeleném „vždyživém“ stromku. Zavěšením malého stromku ke stropu špičkou dolů chtěli lidé vyjádřit své díky Bohu a nebesům za život a jeho dary. Stromek postavený na zemi zase snad symbolizoval sepjetí se zemí, plodností a blahobytem. Pokud jablka, různé plody a červená barva představují plodnost, pak barvy zlaté a stříbrné jsou blahobytem, zároveň i světlem nebes. Zrození Krista Pána měly připomínat preclíky a pečivo. Lidskou soudržnost a lásku k bližnímu svému na stromku zastupuje řetěz. V chudších rodinách byl vždycky z papíru, různého koření, rozinek nebo i plodů šípku či jeřabin. V bohatších rodinách se vždy používaly zlaté a stříbrné, ale také z barevného peří.

Ten, kdo si koupí živý vánoční stromek místo toho řezaného, většinou soucítí s přírodou. Stromek pěstovaný v kontejneru si většinou pořizujeme na několik let. Aby ale rostlina skutečně přežila, je třeba zacházet s ní opatrně. Než ji přeneseme do teplého pokoje, musíme ji postupně zvykat na vyšší teplotu. Postupně proto stromek přemisťujeme do stále teplejších místností – do zádveří, haly, chodby atp. V interiéru jej umístíme na co nejchladnější místo, rozhodně ne do bezprostřední blízkosti topení, a nezapomeneme zalévat. Po Vánocích jej musíme na nízké venkovní teploty zvykat postupně: nejprve jej přenést z místnosti například na chodbu, po několika dnech na verandu, pak do nevytápěného zahradního domku a teprve asi po dvou týdnech jej můžeme i s nádobou umístit do zahrady. Vhodné je zapustit jej i s květináčem do půdy nebo alespoň chránit listím či bublinkovou fólií. Nezapomeneme občas zalít.

Zdroj: www.szc.cz

Počet komentářů (1) Přidat k oblíbeným Doporučte článek Sdílet

Související články

Jak na nás působí barvy v interiéru

Jak na nás působí barvy v interiéru

13.4.2009 | Redakce | Dekorace

Vymalování místnosti dnes zvládne díky kvalitním barvám a moderním technologiím téměř každý. Problémem však může být výběr vhodného barevného odstínu,... Celý článek

Silvestrovský stůl

Silvestrovský stůl

31.12.2008 | Redakce | Dekorace

Mnoho lidí tráví poslední den v roce na chatě na horách, na exotické dovolené v zahraničí nebo v luxusní restauraci. Najde se ovšem i spousta těch, kt... Celý článek

Jak správně věšet?

Jak správně věšet?

26.11.2008 | Redakce | Dekorace

Přestože se současný design ubírá k minimalismu, v němž vynikají uprostřed holých všelijak barevně pojatých stěn nábytkové solitéry, okolnosti nebo vk... Celý článek

Dejte prostor doplňkům

Dejte prostor doplňkům

16.10.2008 | Redakce | Dekorace

Byt lze celkem bez problémů vybavit nábytkem některého z nábytkových domů. Velká většina z nás tak alespoň k zařízení svých metrů čtverečních pro bydl... Celý článek

 

Odkazy

Zahradní párty stanySvět bydlení - magazín o bydlení a životním stylu