Soukromé parní lázně

V parní lázni se sice výrazně potíme, ale vlhkost vzduchu znemožňuje, aby se pot odpařoval (jak se děje v sauně), a tudíž se tělo neochlazuje. Když se tělesná teplota zvedne o stupeň, zvýší se metabolismus – jinými slovy spálíme zhruba o 15 procent víc. Výsledkem může být nějaké to shozené kilo navíc.

Takzvaná parní sauna je pak teplá mlhová lázeň (teplota kolem 45 °C, stoprocentní vlhkost). Parní lázně ani parní sauny se nevyrábějí ze dřeva (vlhko by na ně působilo naprosto zhoubně); bývají zděné, keramické nebo z plastu. Parní lázeň v domácím provedení lze kombinovat se sprchovým boxem. Zásadní rozdíl mezi parní lázní a parní kabinou je ve velikosti a použitých materiálech (od toho se odvíjí i cena: asi od 60 000 Kč bez DPH a výš).

Spokojeným uživatelem parní kabiny může být i obyvatel paneláku – jedna z kategorií parních kabin jsou sprchové boxy s parním generátorem. Slouží běžné denní hygieně a zároveň jako parní lázeň. Protože nezabírají více místa než běžný sprchový kout, vejdou se téměř do každé koupelny. Vyvíječ páry je buď integrovaný přímo do konstrukce kabiny, nebo instalován vně. Tyto typy bývají vybaveny různými funkcemi sprchování s masáží. V parní kabině musí být vždy dostatek páry o správné teplotě, což zajišťuje výkonný odpařovač se seřízeným ovládáním. Srdce parní kabiny představuje odporový parní generátor: vyrábí páru topnou spirálou v nerezové ohřívací komoře. Existují různé konstrukční typy parních kabin, například akrylátové standardizovaných rozměrů a tvarů či zděné s keramickým obkladem.

FOTO: GROHE, IL BAGNO, RAVAK, VILLEROY&BOSCH