Fyziologie člověka při zařizování kuchyně

1.8.2007 | architektura a design | Rubrika - Kuchyně

Fyziologie člověka při zařizování kuchyně

Jak správě sestavit novou kuchyňskou linku, abychom se v kuchyni dobře cítili? Jak se zbytečně nenamáhat a neunavovat? Pokusíme se přiblížit důležité zásady, o které bychom měli pečlivě dbát, aby užívání navržené kuchyně vedlo k naší spokojenosti.

Proč je důležité, aby byly při vytváření projektu kuchyně respektovány fyziologické a psychologické procesy našeho těla? Fyziologie hovoří o tom, jak naše tělo funguje. Jaký má rozsah pohybu, co je to správné držení těla. Psychologický přístup k uspořádání kuchyně na druhé straně zkoumá, jak si nejlépe pomoci k tomu, aby nás naše okolí pozitivně ovlivňovalo a abychom se v našem domově cítili dobře. Tyto dva přístupy spolu neoddělitelně souvisí, protože žádný z nás není tělem bez duše a stejně tak jako vyléčené tělo může pomoci naší psychice, tak i pozitivní vyladění má zpětně dobrý vliv na náš zdravotní stav.

Pokud každodenně vaříme, strávíme v kuchyni velmi mnoho času. Pohybujeme-li se po tuto dobu v prostředí, které nás zbytečně vyčerpává (což si uvědomíme až dodatečně), mohou se dostavit obtíže v podobě únavy, bolestí hlavy a podrážděnosti, která se může promítat i do našich reakcí vůči okolí. Dlouhodobě tyto chronické problémy mohou ovlivnit také náš celkový zdravotní stav. Na schématu vidíme, jak mohou být propojeny obtíže, které se v některých případech stávají zdrojem rodinné nepohody. Samozřejmě, že spouštěčem může být cokoliv jiného, než nevhodné uspořádání kuchyně, to je pouze jeden z možných faktorů. Protože však o něm víme, můžeme se pokusit jej eliminovat.

Kuchyni se v koncepci celého domu přikládá stále větší význam, moderní otevřené prostory přejí jejímu splynutí s obývacím prostorem, což ještě více zvyšuje důležitost správného přístupu k vybavování těchto částí interiéru. To, jak si náš domov zařídíme, má zpětně vliv na celou naši rodinu. V prvním díle našeho pojednání se budeme věnovat jednotlivým částem kuchyně a tomu, jaké by měly mít parametry, aby náš organismus zbytečně nepřetěžovaly. V druhé části, uveřejněné ve zvláštním článku se budeme věnovat problematice barev a osvětlení, které se týkají především psychologické stránky našeho života v kuchyni.

Člověk a jeho tělo v kuchyni

Obyčejně jsme při návštěvě kuchyňského studia přesvědčeni, že za nás odborníci myslí na všechny detaily. Nemusí tomu tak vždycky být. V kuchyni se objevují určité zažité principy, které jsou prověřeny mnohaletou spokojeností zákazníků a někdy už se ani neví, proč se k nim na začátku přistoupilo. Pod vlivem módních trendů a designových výstřelků pak někdy dochází k porušení těchto osvědčených zásad, což přináší nepříjemnosti, které následně užívání kuchyně značně znepříjemňují. V interiérovém studiu lze zajistit vše pro náš domov, od podlahy, přes kuchyň až k nádobí a doplňkům. Začněme tedy od podlahy.

Podlaha

Podlahová krytina by měla být vybrána tak, aby při došlapu nebyla příliš tvrdá (jako například kámen, dlažba). Dlažba bývá pro kuchyni volena nejčastěji z důvodu snadné údržby. Důležité je však uvědomit si, že čas v kuchyni trávíme především na nohou, a všechny otřesy, které špatně zvolená podlaha při došlapu vyvolává, se přenáší do našich kolenou a páteře. Pokud pro naši podlahu zvolíme některý z jmenovaných tvrdých povrchů, měli bychom myslet na to, abychom jeho vlastnosti kompenzovali vhodnou obuví.

Sokl

Ihned po podlaze je nutné informovat se o uložení spodního soklu skříněk. Někteří výrobci u designových modelů tento prvek předsouvají čím dál tím více dopředu, což z hlediska fyziologie lidského těla není vhodné. Zapuštění soklu je určeno pro kompenzaci přesahu našich chodidel tak, abychom mohli při práci v kuchyni pohodlně stát u pracovní plochy (s přirozenou polohou páteře a bez předklánění).

Pracovní plocha

Pracovní plocha jednou z nejdůležitějších součástí kuchyně. Snad cokoliv, co v kuchyni děláme s ní nějakým způsobem souvisí a proto nás také nejvíce ovlivňuje. Pracovní plocha má několik velmi důležitých parametrů.

Výška pracovní plochy

Výška uložení pracovní desky by měla být zvolena tak, abychom se u ní cítili pohodlně. Přistoupíme–li k pracovní ploše, měl by být úhel, který svírá naše předloktí a paže jednoznačně tupý. Pokud si představíme, že budeme na pracovní ploše řezat, či například válet těsto, vždy by nám v této práci měla pomáhat především gravitace. Rozhodně bychom neměli být nuceni naše lokty zvedat, či oddalovat od těla. V každém interiérovém studiu bychom měli mít možnost vyzkoušet si odlišné výšky pracovních ploch u kuchyní. Nejobvyklejší jsou výšky 86-87 cm a 91-92 cm. Bohužel, mnohdy již projektant našeho domu nepřipouští, že by nám mohla vyhovovat vyšší varianta kuchyně a okna, která budou v budoucnu součástí linky navrhne nevhodně nízko. Nemusíme však propadat panice, protože stavební firma většinou dokáže v dílčích částech projektu provést obměny a usadit okna tak vysoko, aby to vyhovovalo požadované výšce pracovní plochy. Na tento fakt je však třeba stavební firmu předem upozornit.

Dřez je další důležitou součástí pracovní plochy. Měl by být vybrán tak hluboký, abychom se o jeho dno mohli pohodlně opřít hřbety rukou s nataženými lokty, aniž bychom se přitom hrbili.

Častou chybou bývá jeden i druhý extrém v uspořádání mycího centra. Pokud je dřez moc nízko a my se při umývání nádobí hrbíme, trpí naše záda i páteř se všemi dalšími následky (migrény, bolesti zad, skolióza). Pokud je mycí centrum příliš vysoko, což je aktuálně moderní a oblíbené řešení, dochází při mytí nádobí k přetěžování trapézových svalů. Pokud navíc takto zvýšenou pracovní plochu používáme i k běžné práci, je to pro naše šíjové svalstvo doslova pohroma. Častým následkem je bolest hlavy a šíje, které se můžeme volbou vhodné výšky pracovní desky snadno vyhnout.

V současné době je velmi moderní zařazovat do projektů kuchyně rozdíly ve výšce pracovní plochy. Kuchyni to činí zajímavější a originálnější. Tento módní prvek si samozřejmě můžeme dopřát, avšak vždy bychom měli uvažovat tak, aby pracovní plocha, na které budeme skutečně pracovat, měla optimální výšku. Totéž se týká dřezu, pokud jej chceme využívat k mytí nádobí (tato funkce se při pořízení vhodné myčky dostává do pozadí a dřez může sloužit převážně k napouštění vody a oplachování). Sníženou pracovní plochu (oproti ideální výšce) si můžeme dovolit v oblasti varného centra. Nižší uložení varné desky je k našemu tělu přátelské, protože při míchání obsahu hrnců nemusíme držet ruce ve výšce, která způsobuje jejich nedostatečné prokrvování a následně i bolest. Toto uspořádání však vyžaduje, aby pod varnou deskou nebyla umístěna trouba s klasickými rozměry. Nejzávažnější chybou bývá skutečnost, že varná plocha nad troubou má ideální výšku a ostatní pracovní plocha je vůči ní zvýšená.

Barva/osvětlení pracovní plochy

Přístup světla je velmi důležitý jak pro dobrou náladu, tak pro termoregulaci a zrakovou hygienu. Pokud nadměrně namáháme svůj zrak, může se u nás projevovat migréna, slzení očí a častá únava. Je důležité si uvědomit, že namáhání zraku způsobuje jak nedostatečné, tak přílišné světlo. Osvětlení pracovní desky, jejímž podkladem je bílá, nebo lesklá plocha by mělo být tlumenější, než je obvyklé. Zářivky, které jsou pod horní skříňky nejčastěji využívány totiž produkují velmi bílé světlo, které může v kombinaci se světlou pracovní plochou způsobovat silné oslnění.

Stejně tak významně jako pracovní deska do této korelace vstupuje obklad stěny, který máme při práci proti sobě. Módním, avšak našemu zraku nepřátelským prvkem je zabudování linie osvětlení bez odstínění přímo do samotného obkladu. Důležitý je také materiál obkladové desky. Jeho odlesky, či oslnění odrazem světla může opět způsobovat naši únavu, aniž si to uvědomujeme. Okna, která jsou moderní součástí koncepce kuchyně, musí být opatřena zastíněním, kterým si ve vhodné chvíli můžeme pomoci proti slunci. Mezi pracovní deskou a horními skříňkami by mělo být přibližně 50 cm prostoru pro pohodlnou práci a manipulaci s nádobím.

Horní škřínky

Horní skříňky jsou koncipovány především jako úložné. Měly by být tak vysoké, abychom vzhledem k naší tělesné výšce mohli využívat efektivně všechny prostory. Předpoklad, že si pro využití vysoko uložených poliček budeme brát stoličku je lichý. Stolička pak mnohdy zavazí a navíc se může stát nebezpečnou překážkou.

Spotřebiče

Uložení spotřebičů, zejména trouby, ve výšce není zbytečným luxusem. Přestože není zrovna předvánoční období, kdy je trouba maximálně vytížená, jistě oceníme, že se nemusíme při každém pohledu do trouby maximálně shýbat, či přidřepovat. Umístění mikrovlnné trouby by mělo být takové, abychom se neopařili, když z ní budeme vytahovat horký talíř plný polévky. Běžně se uvádí maximální výška uložení 150 cm, záleží samozřejmě také na tom, jak vysocí jsou členové naší rodiny.

Sezení v kuchyni

V kuchyni obvykle můžeme sedět buď u baru, ve výšce pracovní plochy kuchyně, nebo u jídelního stolu. Stoly, které jsou pojmenovány jako jídelní, by měly mít výšku pracovní plochy 75cm. K nim nalezneme největší výběr židlí u kterých se výška sedáku pohybuje kolem 45 – 50 cm. Správně bychom měli mít při sezení nohy na podlaze a mezi lýtky a stehny bychom měli svírat úhel cca 90 stupňů. Při sezení na zvýšených, či barových židlích je největší riziko pro naše tělo právě v jejich výšce vzhledem ke stolu a pak také vzhledem k zemi. Naše nohy by měly mít vždy oporu, aby nedocházelo k nadměrné zátěži kyčelního kloubu, či k omezení prokrvení dolních končetin tlakem hrany sedáku na spodní stranu stehen.

Při sezení na židli by měly být naše lokty na stole volně položeny, paže a předloktí by měly svírat opět úhel 90 stupňů, neměli bychom se hrbit, ani zvedat lokty při obsluze příboru aktivací svalů v oblasti šíje. Pokud poměr výšky židle, stolu a naší tělesné výšky neodpovídá, dostává se naše tělo do stejně nepříjemné situace, jaká již byla popisována vzhledem k nevhodně zvolené výšce pracovní desky.

Úkolem profesionála při práci na projektu Vaší nové kuchyně je, aby popsaná doporučení (i celou řadu dalších, pro které nebyl v tomto článku prostor) dokázal aplikovat na Vaši individuální situaci a přání. Následně v projektu musí propojit tuto oblast s využitím vhodných technologických řešení a materiálů. Je důležité zařídit novou kuchyni tak, aby naše tělo, smysly a psychiku zbytečně nevyčerpávala. Získáváme tak nejlepší předpoklady, aby se naše každodenní práce v kuchyni stala příjemnou součástí dne.

Autorkou článku je paní Mgr. Jitka Litschmannová, projektantka kuchyní a nábytkových sestav, firma RITZY – interiéry, kuchyně s. r. o. Více informací se dozvíte na www.ritzy.cz.

Zahájit diskuzi Přidat k oblíbeným Doporučte článek Sdílet

Související články

Psychologie člověka při zařizování kuchyně

Psychologie člověka při zařizování kuchyně

8.8.2007 | architektura a design | Kuchyně

V první části našeho pojednání o psychofyziologickém přístupu k zařizování kuchyně jsme se věnovali problematice optimální koncepce kuchyně z pohledu ... Celý článek

Nejlepší kuchyně čtenářů oBydleni.cz - 9. díl!

Nejlepší kuchyně čtenářů oBydleni.cz - 9. díl!

6.8.2007 | | Kuchyně

Pro velký zájem o zveřejnění dalších kuchyní, které jste nám Vy čtenáři zaslali, nyní zveřejňujeme další z nich, tentokrát pana Petříka z Hnojníku. Celý článek

Nejlepší kuchyně čtenářů oBydleni.cz - vítězná kuchyně!

Nejlepší kuchyně čtenářů oBydleni.cz - vítězná kuchyně!

30.7.2007 | | Kuchyně

Během července jsme zveřejňovali nejhezčí kuchyně čtenářů oBydleni.cz, ukázali jsme Vám několik opravdu zajímavých kuchyní. Nyní bychom Vám rádi předs... Celý článek

Nejlepší kuchyně čtenářů oBydleni.cz - 7. část!

Nejlepší kuchyně čtenářů oBydleni.cz - 7. část!

26.7.2007 | | Kuchyně

Během června jste nám zasílali fotografie svých kuchyní a my ty nejlepší vybírali pro další prezentaci na oBydleni.cz. Nyní zveřejňujeme ty nejzajímav... Celý článek

 

Odkazy

Zahradní párty stanySvět bydlení - magazín o bydlení a životním stylu