Uložené vědění

Samostatný pokoj – knihovnu nebo čítárnu – si nemůže dovolit každý. Většinou je knihovnou nazýváne skříň, nebo regál, který je součástí běžného interiéru pracovny, ložnice nebo obývacího pokoje. Klasická „knihovna“ – tedy kus nábytku vyrobený pro uskladnění a vystavení knih – je většinou prosklená skříň s regály, ve které jsou knihy vystavené na očích, ale dobře chráněné proti usedání prachu. Nemusí se vždy jednat o těžkopádný dřevěný kus nábytku, jaký se jistě mnohým vybaví při uvedeném popisu. Moderní knihovny mohou být kombinací kovu a skla – lehké a vzdušné, dobře korespondující se současným interiérem. Výrobci jsou ochotni vyrobit je na míru. Luxusnější kousky mohou být vybaveny vnitřním osvětlením, které dobře poslouží nejen při hledání konkrétního titulu, ale v setmělé místnosti navíc osvětlená knihovna působí značně dekorativně.

Častější variantou domácí knihovny ale bývají otevřené regály nebo regálové stěny či příčky. Knihy jsou na nich kdykoliv prakticky po ruce – stačí sáhnout. Náročnější u otevřeného policového systému bývá údržba. Při důkladném utírání prachu je třeba vzít každou knihu jednotlivě do ruky. Obrovskou předností podobných policových sestav je ale jejich variabilita. Dají se připevnit přímo ke zdi (například podél nevyužité stěny chodby) nebo použít jako předělové příčka v interiéru, sloužící například k oddělení pracovního koutu od ostatního obytného prostoru. Podoba i výběr materiálu pak záleží čistě na výběru a nárocích spotřebitele.

Zdroj foto Ikea, Giorno, Kristalia