Nástrahy bydlení za sklem

27.12.2006 | časopis Dům a zahrada | Rubrika - Zahrada

 Nástrahy bydlení za sklem

Uvnitř a přesto v přírodě - to je základní motto všech, kteří se rozhodli připojit ke svému rodinnému domu zimní zahradu. Jenomže představy o tom, jak takový prvek rozšíří celoročně obytný prostor, mohou být někdy docela iluzorní, ne-li naivní. A tak se zimní zahrada může stát plnohodnotnou součástí domu stejně jako přívažkem, může přinést pohodu, ale i utrpení.

Vysoké investiční náklady povyšují zimní zahradu na nadstandardní prvek rodinného domu. Proto bychom se nad její budoucí rolí a způsobem využití měli velice pečlivě zamýšlet. Pořizovat si ji bez předchozích racionálních úvah o jejím smyslu, jenom proto, že je to určitý znak společenské prestiže, je stejný nerozum jako vybudovat bazén, v němž se koupeme jen párkrát za sezonu, či pokoj pro hosty, i když vlastně žádné dlouhodobější návštěvy neočekáváme.

Ne dodatečně, ale také ne hned

Z technického pohledu je zimní zahrada klasifikována jako samonosná konstrukce, která se ve své spodní části obvykle kotví do betonového základu, případně zděné podezdívky, a v horní části na přilehlou zeď. Díky své tvarové variabilitě může působit i jako výrazný architektonický prvek. To ale předpokládá, že s ní bude počítáno už v návrhu domu; jen tak může vzniknout kvalitní koncept jednoho stavebního celku s optimálním vyřešením všech detailů a dispozičních návazností.

Pozdější přístavba podle dodatečného projektu znamená vždy velký problém s integrací zimní zahrady do hmoty domu, a to nejen z hlediska estetiky a provozních vazeb, ale přináší také komplikace technického rázu, především s napojením hydroizolace apod. Přimlouváme-li se za souběžné řešení v projekční fázi, neznamená to, že musí také souběžně probíhat realizace. Vždy je lepší stavět zimní zahradu s určitým časovým odstupem po dokončení vlastní stavby domu, zejména tehdy, je-li klasický zděný. Je to preventivní opatření proti nadměrné vlhkosti, kterou každá taková novostavba vykazuje a která v kompletně proskleném prostoru dá o sobě vědět mnohem více než kdekoli jinde v interiéru.

Pokud neposkytneme vlhkosti čas, aby postupně opustila stavbu přirozenou cestou, stane se zimní zahrada jejím sběračem. A čím horší tepelně izolační parametry bude mít její zasklení, tím bude vnitřní povrch skel chladnější, kondenzace vodních par výraznější a riziko vzniku plísní vyšší. Mimoto nás věčně orosená okna nadlouho připraví o to, na co jsme se těšili nejvíce: o pohledový kontakt s vnějším prostředím.

Vytápět či nevytápět?

Zdravý rozum vedený ekonomickými důvody říká nevytápět, naopak využít zimní zahradu k pasivnímu získávání energie. Všechno ale závisí na tom, co už bylo zkraje naznačeno: co si od ní vlastně slibujeme. Chceme z ní vytvořit celoročně obytný prostor, nebo ji využívat jen přechodně? V prvním případě se neobejdeme bez vytápění a toho nejkvalitnějšího zasklení, jaké může současný trh nabídnout. Naproti tomu nevytápěnou zimní zahradu si zase užijeme maximálně od jara do podzimu. Někdo zde třeba ale zamýšlí pěstovat orchideje, jiný sem chce zase umístit hydromasážní vanu nebo přímo bazén. Všechno je sice možné, ale jedno s druhým prostě dohromady nejde.

Zahrada, v níž hodláme pěstovat větší množství rostlin, a nejen tropických, je náročná na vytápění v zimě a vykazuje nadměrnou vzdušnou vlhkost - v zimě přirozenou, v létě nuceně zvyšovanou. Podobné podmínky možná snáší domorodec z rovníkových pralesů, ale určitě ne člověk z našeho klimatického pásma. V takovém prostředí si příliš nepobudeme. Ani v případech, kdy bude zimní zahradou zastřešen bazén, nelze takový prostor z důvodů vysoké vlhkosti současně využívat k dlouhodobějšímu pobytu.

Jih proti severu

Všechno navíc ještě ovlivňuje poloha zimní zahrady vůči světovým stranám, zejména tehdy, jde-li o zahradu nevytápěnou. Tady se opět projeví výhody jednoho projektu, kdy má architekt dostatek možností uspořádat dispozici tak, aby zimní zahrada byla optimálně situována v souladu s její plánovanou funkcí. Při dodatečné stavbě je to ovšem mnohem složitější a stavebník musí vzít zavděk takovým řešením, které mu dům svým charakterem a polohou na pozemku umožňuje. Snadno se tak může stát, že orientace zimní zahrady bude s ohledem na její využití naprosto nevyhovující.

Nejčastěji se zimní zahrada přistavuje k jižní straně domu, především proto, že obvykle tímto směrem bývá orientován také obývací pokoj a dům se zde otevírá do vlastní zahrady. Takové řešení má ale i svůj rub: bez kvalitního zasklení, dokonalého zastínění a účinného větrání bude prosklený prostor v létě připomínat spíš saunu. Ještě markantněji se to projeví u zahrady vystavené západnímu slunci. Naopak pro rostliny jsou obě tyto polohy nejvýhodnější.

Také k východu obrácená zimní zahrada bude rostlinám svědčit, ale příležitost trávit zde volné chvíle nabídne jen dopoledne. Z tohoto pohledu je pak nejméně vhodná severní orientace, kam slunce prakticky nezavítá. Přesto, nebo spíš právě proto, si klade stejně vysoké nároky na tepelně izolační zasklení jako zahrada obrácená k jihu. Má ovšem jednu výhodu: v zimním období podstatně zmenší tepelné ztráty severní fasády.

Tak trochu jiný svět

Při hledání kompromisu mezi lákavými představami a reálnými možnostmi a při zvážení všech kladů a záporů jednotlivých typů zimních zahrad hovoří vše pro takové řešení, které při vhodné orientaci může i bez vytápění a klimatizace nabídnout sezonně obytný prostor, využitelný případně i jako zimoviště choulostivých nádobových rostlin. Prosklený prostor by měl být dostatečně předsunutý před hmotu domu, aby byl vystaven slunci po co největší část dne, a co nejvyšší, pokud možno prostupující přes dvě podlaží. Takový umožní lepší cirkulaci vzduchu a omezí nežádoucí přehřívání.

Své opodstatnění má i zkosení horní části, na přechodové hraně případně s uplatněním ohýbaného skla. Nejenže zajistí kolmý dopad slunečních paprsků v zimě a jejich odraz v létě, ale usnadní také údržbu. Sklo je totiž nutné čas od času zbavit usazeného prachu, což právě u zastřešení není vůbec jednoduché. Ze zkosené plochy za nás smyje špínu déšť.

Zimní zahrada je tak trochu vlastní svět se specifickými nároky a klimatickými podmínkami. Jak rychle se umí přes den prohřát, tak rychle zase k večeru vychladne. Proto ani při použití těch nejkvalitnějších skel a profilových systémů se otevřená dispozice v podobě přímého propojení zimní zahrady s interiérem domu nedoporučuje. Vždy je lepší nějaký předěl, zpravidla prosklenými dveřmi. Ať už stavebník vsadí na kterýkoli profilový systém a jakékoli izolační zasklení, ať bude zimní zahradu využívat k tomu či onomu, musí být připraven na to, že je to v každém případě luxus. Tomu odpovídá i cena, která se podle velikosti, tvaru, rozpětí, počtu otevíratelných prvků a dalších nezbytných doplňků může vyšplhat z řádu statisíců až k sedmimístným cifrám.

Zahájit diskuzi Přidat k oblíbeným Doporučte článek Sdílet

Související články

I účelnost má v zahradě své místo

I účelnost má v zahradě své místo

11.1.2007 | časopis Dům a zahrada | Zahrada

Abychom vzhled zahrady udrželi v dobrém stavu, neobejdeme se bez prostoru, kde uschováme pomůcky na její údržbu. Nejde jen o drobné nářadí - rýč, moty... Celý článek

Květy pod bílou peřinou

Květy pod bílou peřinou

4.1.2007 | časopis Dům a zahrada | Zahrada

V chladnější části roku se většina přírody ukládá k zimnímu spánku. Neplatí to však pro všechny její zástupce. Také mezi dřevinami se najde nejeden dr... Celý článek

Pod skleněnou pokličkou

Pod skleněnou pokličkou

15.12.2006 | časopis Dům a zahrada | Zahrada

Jedním z důvodů, proč se zimní zahrady u nás nesetkávají s tak velkou oblibou jako ve světě, je skepse českého stavebníka vůči materiálu, bez něhož se... Celý článek

Není třeba bát se betonu

Není třeba bát se betonu

18.11.2006 | časopis Dům a zahrada | Zahrada

Pro svůj masivní vzhled a nepřírodní původ bývá beton v zahradní architektuře velmi často odmítán. Jen málokterý zahradník jej totiž dokáže do okolí r... Celý článek

 

Odkazy

Zahradní párty stanySvět bydlení - magazín o bydlení a životním stylu