Jarní vzpruha

Ředkvičky

Do lehkých salátů a jako rychlou svačinku, kterou jen pokrájíme na chleba, jistě oceníte ředkvičku. Neměli bychom tuto zeleninu podceňovat jen kvůli jejímu malému vzrůstu a, pro některé příliš výrazné, chuti. Její největší předností je brzká sklizeň, obsah důležitých vitamínů, minerálů i vlákniny. Štiplavé chuti se snadno zbavíte, pokud ředkvičky spaříte.

Ředkvičky pěstujte nejlépe v propustných hlinitých půdách. Ty by neměly být příliš lehké, rostliny potom snadno vybíhají do květu. Pozor dejte na stálou půdní vlhkost. Semena vpravujeme do hloubky 1cm, ne příliš hustě. Rostliny by měly být v řádcích od sebe vzdáleny 3 – 5 cm. Pro jarní výsev jsou vhodné odrůdy „Rota“, „Saxa, „Hilmar“, „Karissima“, „Eterna“. Vysévat můžete od března, k vývoji stačí ředkvičce na jaře přibližně šest týdnů. Vysévat i sklízet však lze i několikrát za sezónu. Bydlíte-li v panelákovém bytě a nemáte jinou možnost, nic vám nebrání pěstovat ředkvičky na balkóně v bedničce či truhlíku s kvalitní zeminou. Čerstvá zelenina vždy po ruce je nedocenitelná!

Co dobrého ředkvičky našemu organismu přinášejí? Především jsou bohatým zdrojem vitaminu C, který chrání imunitu a působí jako antioxidant. Dále obsahují kyselinu listovou, nezbytnou pro zdravý vývoj plodu v těle matky i pro celkovou fyzickou a mentální kondici. Skrývá se v nich také selen, jenž podporuje produkci hormonů štítné žlázy a je důležitým prvkem pro plodnost mužů. Za ním následují vápník, hořčík a draslík.

Typickou chuť dodávají ředkvičkám hořčičné oleje, jež rostlinu ochraňují před napadením škůdci. V našem těle působí proti bakteriím a plísním na sliznicích. Zmírňují také nadýmání, průjmy a různé střevní a žaludeční potíže. Působí dezinfekčně, léčí rýmu a kašel.

Ředkvičky jsou nízkokalorické a díky obsahu potřebných látek je oceníme nejen jako doplněk hlavních jídel, ale také jako přesnídávky a svačiny.