Nešlapeme jen po trávě

Výběr

Základní rozdělení je tedy podle zatížení zpevněné plochy na pochozí nebo pojízdné. V současné době je na trhu dostatečná škála výrobků, z nichž můžeme vytvořit potřebné plné nebo jen zpevňující či zatravněné komunikace okolo domu. Liší se hlavně vzhledem, trvanlivostí a cenou.

Jako materiál se používá kámen, keramika, beton, cihly a dřevo, nabídka barev, struktur i možných kombinací materiálů je široká, takže si vybereme určitě nejen podle možností naší peněženky, ale i podle typu domu, místa, ale i zahrady tak, aby celek, ve kterém mají cestičky sloužit, ladil.

Podle typu domu

Každému typu domu nebo objektu sluší něco jiného. Že k venkovské chalupě se spíš než zámková betonová dlažba hodí různé štípané kameny a dřevo, a pro příjezdovou cestička ke garáži spíše použijeme zámkovou dlažbu, to většinou víme. Při výběru materiálů a jejich kombinací bychom však měli dodržet několik základních pravidel.

Výběr a funkce

Komunikace okolo domu by měly být:

především funkční – na cestu ke garáži je potřeba použít odolnější materiál než na chodníček v zahradě, který není chůzí tolik zatěžován. Ploché kameny nepravidelných tvarů vypadají hezky a lehce splynou se zahradou, na terase se nám však na nich budou neustále viklat židle a mezi ně zatékat voda

praktické a jednoduché na údržbu – trávit všechna odpoledne vytrháváním plevele mezi kameny nebo drhnutím špatně povrchově upravených dlaždic se nám asi chtít nebude

pěkné na pohled – po cestičkách budeme chodit denně, popraskané vymleté dlaždice s uštípanými rohy nás asi nepotěší, jednolité šedivé plochy zase nerozveselí

rozhodně by neměly být dominantou v úpravě okolí domu – příliš mnoho vydlážděné plochy na úkor trávníku nepůsobí vůbec útulně, to už bychom rovnou mohli chodit relaxovat na vybetonovaná parkoviště. Velké plochy dlažby se také v létě více vyhřejí a pak sálají teplo – místo osvěžení na trávníku bychom si pak užili pocit řízku na pánvi.

Kámen

Kámen se používá na souvislé dlažby i náznakové chodníky – šlapáky, na příjezdovou cestu ke garáži jej můžeme použít ve formě opracovaných pravidelných dlaždic, které lépe rozloží a unesou váhu těžkého auta.

Na cestičku v zahradě u venkovské chalupy využijeme spíš přírodní štípanou nebo lomovou formu, nepravidelnosti lomu nebo štípání jsou pak vítaným dekorativním prvkem. Drobnější kostky – tzv.kočičí hlavy, položené ve větší vzdálenosti od sebe prorostlé trávníkem, mohou sloužit jako zpevnění větších ploch a přitom nepůsobí studeně a stroze.

Na cestičky mezi květinovými záhonky je vhodný také štěrk, drobné kamínky, nebo písek, které nechávají vyniknout kráse a barevnosti květin a pokud tvar a umístění záhonů často měníme, určitě se s takovým materiálem cestiček manipuluje lépe než s těžkými dlaždicemi. Kamínky a štěrkem můžeme také obsypat bezprostřední okolí domovních zdí a plotů, jednak se nám bude lépe udržovat, jednak takovéto kamínkové pásy vypadají dekorativně a neodstřikuje od nich tolik při dešti voda.

Keramika

Keramické dlaždice nebo pálené cihly určitě nepatří na příjezdové cesty – tam by byly příliš namáhané a brzy by praskaly a drolily se. Na terasách a v zákoutích zahrady určených k posezení působí však velmi příjemně, jen je třeba dbát na to, aby měly protiskluzovou a mrazuvzdornou úpravu. Vhodné pro použití do zahrad jsou i schodové obkladové systémy.

Beton

Beton v monolitické formě se dnes již příliš nevyužívá, působí neútulně a studeně, delší pásy betonu také rády praskaly a vytvářely se v nich nehezké škvíry. Betonové dlaždice se zapracovanými kamínky s tzv. vymývaným povrchem se však velice dobře hodí na terasy a přístupové cesty k domu. Prodávají se nejčastěji ve čtvercových nebo obdélníkových formátech. Jsou však i kulaté nebo s výsečí. Snadno s jejich pomocí vyznačíme volně ložené šlapáky nebo pomocí tvaru měsíce vyskládáme potřebný plynulý tvar cestičky

Dřevo

Dřevo se používá v podobě masivní špalíkové dlažby nebo do země zapuštěných kulatin a trámů – výborně splyne se zahradou, sluší venkovskému stavení i horské chaloupce, rychle se odvodňuje a nepřehřívá se. Nejrůznější můstky nebo dřevěné chodníčky poskládané z jednotlivých volně ložených komponent jsou náročnější na údržbu a potřebují především kvalitní povrchovou úpravu, aby se hned po prvním roce používání nezačaly rozpadat

Zatravňovací dlaždice

Nejsme-li příznivci plných betonových ploch nebo cest, můžeme s výhodou využít zatravňovací betonové dlaždice.
Snadno jimi vytvoříme příjezdové pásy ke garáži nebo plochu pod přístěnkem. Jde vlastně o silné roštové desky, které se po zasypání osadí trávou. Proto, aby se tráva po osetí ujmula a v parných létech nevyschla, je důležitá důsledná zálivka. Oblíbené zatravňovací dlaždice najdeme také nejčastěji na příjezdech ke garážím.

Plast – věčný a praktický

Z hlediska jednoduchosti pokládky a opracovatelnosti jsou velmi výhodné plastové zatravňovací dlaždice. Vyrobeny jsou z recyklovaného plastu. Snadno jimi vytvoříme příjezdovou cestu ke garáži nebo dílně nebo jinou zpevněnou zatravněnou plochu. Praktická je nejenom jejich nízká hmotnost – až čtyřikrát nižší nežli u betonu. Tu oceníme nejen při snížení nákladu na odvoz, který můžeme v menším množství realizovat svépomocí, ale i při pokládce.

Jejich tloušťka je při zachování vysoké pevnosti pouze 40-60mm. Pro osobní automobil postačuje tloušťka pouze 40mm. Tím se také minimalizuje časová a finanční náročnost terénních uprav při jejich pokládce.

Další jejich výhodou je, že trávě, kterou do nich osadíme, díky svému nenasákavému povrchu neubírají vodu.

V případě překážky nebo zakončení nebo při tvarovém výřezu si snadno vypomůžeme ruční nebo přímočarou pilkou s většími zuby.

Mezi záhonky

Do skleníku nebo mezi záhonky není zapotřebí zabudovávat těžkou a silnou zámkovou dlažbu, ta je vhodná spíše pro větší zátěž, zajímavou variantou mohou být plastové chodníčky nebo lemovky. Jimi snadno vyznačíme rozmezí mezi jednotlivými záhony nebo trávou a cestou. Plastový chodníček snadno položíme a spojíme pomocí čelních zámků, po pokládce je chodníček ihned pochozí. Zvýšený okraj vytváří po obou stranách i záhonový obrubník. Chodníčky je možné zatěžovat libovolnou zahradní technikou bez obav z poškození. Při změně dispozic záhonů je možné chodníček snadno rozebrat vyjmout a položit znovu na jiném místě.

Obrubníky

Při pokládce zámkové dlažby, nebo stavbě cestičky bychom neměli opomenout její olemování pomocí obrubníku. Vytvoříme si tím jednoduché mantinely určující šířku komunikace a oddělíme tak jednoduchým přechodem cestičku od okolní plochy.

Co dům dá

U starších venkovských stavení se přímo nabízí použití materiálů „z druhé ruky“ – staré pražce, kameny ze zbouraných stodol, dlažební kostky ze zrušených chodníků, i tady však musíme dávat pozor, aby výsledná úprava nevypadala jako provizorní řešení nebo nepovedená všehochuť a také abychom si např. při použití starých pražců „neotrávili“ trávník, bývají totiž napuštěny látkami, které trávníku příliš nesvědčí.

Rady a tipy

Příliš velké zpevněné plochy působí neútulně a narušují přírodní charakter zahrady.

Zámková dlažba je vhodná i na olemování bazénu nebo jeho okolí. Vhodné je používat typy s protiskluzovým povrchem.

Plochy zpevněné jen náznakově – kameny nebo dlaždice položené příliš daleko od sebe a poskládané z různých materiálů – neplní dobře funkci cesty a působí „nepořádně“, mohou být také příčinou úrazu (podvrtnutý kotník nebo výron).

Barevné kombinace zámkové dlažby vypadají svěže a vesele, neměly by však být dominantou v úpravě okolí domu, ale jen doplňovat charakter zahrady a vstupu.

Pokud kombinujete různé barvy a velikosti dlaždic do nepravidelných vzorů, můžete klidně využít i druhé až třetí jakosti co se týká barevnosti, vznikne zajímavý efekt a ještě ušetříte.

V řadové zástavbě rodinných domků je vhodné se domluvit alespoň na typově podobné úpravě, jinak se lehko stane, že ulice vypadá jako nepovedený papoušek.

Cestičky terasy a ochozy okolo domů by měly být mírně sespádovány tak, aby vodu od domu odváděly. Opomeneme-li to můžeme dům nechtěně podmáčet. Vhodný sklon podlahy může vodu odvést k odtokové mřížce nebo do kanálku.

Pokládka svépomocí

Drobné plochy nebo cestičky zvládneme snadno sami, na větší plochy je vhodnější si pozvat profesionály s potřebnou technikou. Při větších terenních úpravách bychom se bez ní těžko obešli. Užitečnými pomocníky nám při pokládce budou velká vodováha a těžší gumová palice, kterou se dlaždice doklepáním usazují. Aby nás nebolela při pokládce kolena je vhodné používat gumové nákoleníky nebo montérky s možností vsunutí koleních vycpávek.

Článek je převzatý z hobby magazínu www.ceskykutil.cz.