Podmanivý svět alpských růží

27.4.2007 | časopis Dům a zahrada | Rubrika - Zahrada

Podmanivý svět alpských růží

Kvetoucích keřů pro naše zahrady je v podstatě nepřeberné množství. Není problém vytvořit zahradu tak, aby v ní od časného jara do podzimu některá z dřevin kvetla. Mezi nimi všemi má však jedna výsadní postavení - alpská růže, pěnišník nebo chcete-li rododendron. Záplavou něžných květů nádherných barev zaplaví každé jaro každou zahradu, jen je tam mít. Něco za něco: takřka exotická krása je totiž vykoupena trochu náročnější péčí.

Domovem většiny druhů rododendronů je severní polokoule, jen malá část z tisícovky dosud zjištěných druhů pochází z jihu. Ze zeměpisného rozšíření rododendronů lze usuzovat také na podmínky, v nichž se jim daří: dlouhodobě mírné až chladné klima, nadmořská výška nad 1000 metrů, středně teplé až chladné léto, přiměřené srážky a vysoká vzdušná vlhkost. Říkáte si, že takové podmínky ve vaší zahradě splnit nemůžete? Obavy nejsou na místě - během dlouholetého šlechtění vznikla celá řada druhů a odrůd, kterým vyhovuje i naše středoevropské klima.

Není rostliny bez půdy

Ačkoli je rododendron z dendrologického hlediska považován za dřevinu stejně jako líska nebo třeba tavolník, svými nároky se staví spíše k náročnějším zástupcům okrasných dřevin. Vyžaduje bezpodmínečně kyselou půdu s pH nižším než 6,5, dobře propustnou a vzdušnou. Spíše než výsluní vyhovuje pěnišníkům mírně zastíněné stanoviště, pokud jim však dodáme dostatek vláhy, mohou se dobře vyjímat i na plném slunci. Protože u nás se na většině území kyselá půda přirozeně nevyskytuje, je třeba půdní reakci pro pěstování rododendronů upravit. V podstatě tak lze učinit dvěma způsoby: rozhodneme-li se pěstovat rozlehlejší vřesovištní partie, nezbude než půdu na uvažované ploše kompletně odstranit a nahradit ji kyselým substrátem s vysokým podílem rašeliny. Na takto upraveném místě pak můžeme kromě rododendronů pěstovat i vřesy, vřesovce, pierisy a další vřesovištní rostliny. Druhou, častější možností, je pouze bodová úprava kyselosti. Protože kořeny rododendronů se rozrůstají spíše do šířky než do hloubky, nemusí být jáma pro výsadbu příliš hluboká. Půdu kolem vysazované rostliny (v kruhu o průměru kolem 80 cm a hloubce asi 20 cm) vyjmeme a smícháme s rašelinou v poměru 1:1. Touto směsí pak vytvořenou jámu s vysazeným keřem znovu zasypeme. Rododendrony můžeme koupit buď s kořenovým balem, nebo v kontejneru. Balové rostliny vysazujeme nejlépe na jaře, případně na podzim, a před vlastní výsadbou necháme bal asi hodinu důkladně nasáknout vodou. I po výsadbě důkladně zalijeme.

Kvantita důležitější než kvalita

Také pro rododendrony je přiměřená zálivka otázkou života a smrti. Zejména stálezelené druhy vyžadují dostatek vlhka prakticky po celý rok, především však na jaře během vývoje poupat a květu. Po odkvětu se zase vytvářejí mladé výhony, které jsou velmi křehké a za horkých červnových dnů by neměly zavadnout. Ani v létě by půda neměla zbytečně přesychat. Jako pravé horské rostliny jsou rododendrony zvyklé spíše na vlhké, chladné noci, které můžeme simulovat občasným jemným pokropením na listy, samozřejmě navečer, po západu slunce. Ideálnější je pěstovat rododendrony v blízkosti vodních ploch nebo potoků. Optimální množství dodávané vláhy má vliv také na vyzrání květních násad - aby se vyvinuly silná, bohatá poupata, která v příštím roce vykvetou, nesmíme pěnišníky ani přelít, ale ani nechat zcela vyschnout. Před příchodem zimy ještě jednou důkladně zavlažíme a stálezelené druhy občas zalijeme i v zimě, za bezmrazého počasí. Během zimy se může stát, že rododendrony svěsí a stočí listy. Je to jen obranná reakce proti nadměrnému vypařování vody listy a nejde o žádné poškození. Totéž se může stát za silnějších mrazů, jakmile však nepříznivé podmínky pominou, listy se opět napřímí.

Pro zálivku je samozřejmě ideální měkká, nejlépe dešťová voda, ovšem ani běžnou vodou z vodovodu rododendrony nepohrdnou. Spíše než její kvalita jim vadí kvantita. Zejména po dešti nesmí voda pod rododendrony zůstat stát nebo vytvářet louže. Pokud je půda nedostatečně propustná a toto riziko hrozí, je třeba před výsadbou zajistit drenážní vrstvu nebo vodu z plochy odvést. Protože tenké vlásečnicové kořeny prorůstají půdou velmi mělko, při případném kypření půdy bychom je mohli poškodit.

Mrazů se není třeba bát

Nejen optimální půda a vláhové poměry jsou důležitými předpoklady pro zdárný vývoj pěnišníků. Abychom dosáhli bohatého kvetení, je třeba jim dodat také dostatek živin. V březnu až dubnu může být takovou energetickou bombou například rohovinová moučka v dávce asi 70 g/m2 doplněná o speciální hnojivo pro vřesovištní rostliny. Hnojivo volně rozhodíme pod korunu keře, nikdy nesmí ležet přímo u kmínku a nezapravujeme do země, abychom nepoškodili mělké kořeny. V červenci můžeme opět přihnojit, tentokrát pouze poloviční dávkou, abychom podpořili vyzrávání letorostů a rostlina se dobře připravila na zimu. Většina rododendronů je mrazuvzdorná asi do -20oC, pokud však rostou na chráněném stanovišti, mohou krátkodobě přestát i mrazy o deset stupňů nižší.

Komu se ještě nezdá péče o rododendrony náročná, měl by vědět, že po odkvětu je třeba odkvetlá květenství vyštipovat, a to velmi opatrně, abychom nepoškodili vytvářející se mladé výhony. V zimě může keře snadno rozlomit těžký, mokrý sníh, který z rostlin opatrně střeseme. V polohách s výskytem vyšší sněhové pokrývky můžeme celé rostliny účelně chránit dřevěnou roštovou stříškou, podobnou, jaké se stavějí podél silnic proti závějím.

Vysoké, rozkleslé exempláře lze zmlazovat silným zpětným řezem koncem března. I starší rostliny ochotně obrůstají, zvláště dodáme-li jim k tomu dostatek živin. V prvních letech po výsadbě je také vhodné mulčování kůrou nebo lesní hrabankou.

Zahájit diskuzi Přidat k oblíbeným Doporučte článek Sdílet

Související články

Za tajemstvím karesansui

Za tajemstvím karesansui

2.5.2007 | časopis Dům a zahrada | Zahrada

Chceme-li psát o japonském zahradním umění, rozevře se před námi vějíř námětů, které jsou nepochybně všechny zajímavé. Z nich pokládám pro naše milovn... Celý článek

Hospodáři na zeleném koberci

Hospodáři na zeleném koberci

30.4.2007 | časopis Dům a zahrada | Zahrada

Doby, kdy si travní sekačky sestavovali majitelé zahrad na koleně sami, aby si usnadnili sekání trávníku, jsou dávno ty tam. Často riskantní sečení na... Celý článek

Pod zelenou střechou

Pod zelenou střechou

24.4.2007 | časopis Dům a zahrada | Zahrada

Rozkvetlé hvězdnice a chryzantémy a stromy lehce se odívající do barevného podzimního šatu jsou neklamnou předzvěstí končícího léta. Kdo si jej užíval... Celý článek

Módní trendy na zahradě

Módní trendy na zahradě

23.4.2007 | časopis Dům a zahrada | Zahrada

Dnešní zahradní nábytek se vyrábí ze široké škály materiálů. Betonové lavičky necháme v parcích, v zahradě sice poslouží, ale oko moc nepotěší, také p... Celý článek

 

Odkazy

Zahradní párty stanySvět bydlení - magazín o bydlení a životním stylu