Zdravý trávník pro každého

Pokud se z jakéhokoli důvodu rozhodneme založit novou travní plochu, měli bychom vědět, že pro úspěšné vzejití semena vyžadují dostatečně vyhřátou půdu. Nepsané pravidlo říká, že vhodným obdobím pro výsev trávníku je počátek dubna až počátek října. Snadno zapamatovatelná pomůcka -od 10.4. do 4.10. Kromě dostatečně prohřáté půdy potřebují semena také vláhu. Té je přirozeně nejvíce zjara a v období babího léta, kdy nedochází k tak vysokému výparu jako v létě. Před samotným výsevem provádíme přípravné práce plochy určené k zatravnění. Upravujeme terén, zlepšujeme kvalitu půdního profilu, odstraňujeme plevele, instalujeme automatickou závlahu…

Upravujeme půdní profil

Úpravou pozemku rozumějme nejen modelaci terénu, ale také úpravu půdního profilu, tedy jednotlivých vrstev zeminy maximálně do hloubky 50 cm. Trávník zakládáme buď na přirozeném nebo uměle vytvořeném profilu. Pro okrasné a rekreační trávníky využíváme většinou profil přirozený. Důležité je zjistit půdní druh, typ a půdní reakci. Nevhodná je půda s převahou jílovitých částic a s kyselou půdní reakcí. Optimální pH je v rozmezí 5, 5 až 6, 5. Součástí půdního profilu je nejspodnější část – základ. Musí být pevný, rovný a v požadovaném spádu, měl by být i dostatečně propustný. Pokud není zajištěna požadovaná propustnost, přidáme nad základ drenážní vrstvu nebo trubkovou drenáž. Drenážní vrstva obsahuje drobný štěrk, štěrkopísek, kačírek nebo hrubší podíly škváry ve vrstvě silné 10 – 20 cm. Dále následuje filtrační vrstva tvořená materiálem s jemnější zrnitostí, nebo geotextílie zabraňující odplavování jemných částic z nejsvrchnější vegetační vrstvy.

Ke slovu přichází technika

Nejprve provedeme celkovou modelaci terénu podle účelu a architektonického záměru. Voda by se neměla hromadit v blízkosti domu ani v zatravněném terénu, proto trávníkovou plochu svažujeme mírně od domu i od ostatních staveb v zahradě. Sklon terénu by také neměl přesahovat hranice možností sekaček. Zakládáme-li trávník po předchozím dokončení stavby, odstraníme organické i anorganické zbytky, které by následně vytvořily nerovnosti. Plochu vyrovnáváme pomocí latí nebo provázků. Srovnáme jej ve všech směrech smykovacím nářadím (smykovací mříž, trámek). Počítejme s tím, že nakypřený terén slehne v průměru o deset procent. Navážení a rozhrnování jednotlivých vrstev profilu je lépe provádět pomocí lehčí mechanizace, pohybující se po zpevněných cestách v době, kdy je na pozemek snadný přístup a ještě chybí oplocení. V této době se rozhodujeme také o ručním nebo automatickém způsobu závlahy. Z automatických a částečně automatických zařízení máme široký výběr: podzemní prosakovací systémy, samovysouvací zavlažovací trysky, podzemní prosakovací hydrantové vývody pro svrchní závlahu nebo přenosné zavlažovače.

Martina Smolková