Bydlení čtenářů

Venkovská idyla

Šťastná náhoda

Paní Zora objevila své současné obydlí v podstatě shodou náhod. Ale hned věděla, že našla to pravé. Původně byl dům venkovskou zemědělskou usedlostí s výminkem, chlévy, stájemi a kolnou. Předchozí majitel už s nějakýmii opravami a úpravami začal, paní Zora s manželem v nich pokračovali.

Pohodlí pro dva

Protože se v domě chystali trvale žít sami dva, bohatě vystačili s protorami v přízemí a nemuseli se pouštět do úprav půdy. Začali zvětšním vstupní místnosti. „Chtěli jsem větší předsíň, protože jsme hlavní vstup přesunuli do místa bývalého výminku.“ řekla paní Zora. Obytná kuchyň vznikla ze dvou místností. Při bourání příšky se odhalila část krásného trámového stropu. Byla škoda ho ponechat zahrytý, proto šel šel omítnutý rákosový podhled dolů. Některé z trámů a fošen bylo nutné vyměnit, ale i přes tyto komplikace to stálo za to. Tmavý strop vypadá ve světlé kuchyni náramně. V podobném duchu repasovali manželé i strop v obývacím pokoji. Poté se pustili do oken a podlah. Na doporučení pana Kožnara z Rudky, který prováděl v domě většinu oprav souvisejících se dřevem, zvolili špaletová okna z modřínu a na podlahu dali jedlová prkna.

Původní předsíň byla úzká chodbička. Nyní jde o prostornou halu.

Za sedmnáct let proměnila paní Zora s manželem dům k nepoznání.

Podlaha z jednových fošen je na radu místních podsypána vápnem – starý osvědčený recept proti plísním.

Je známo, že sálavé teplo z kachlových kamen je snad nejpříjemnějším způsobem vytápění. A co teprve taková siesta po nedělním obědě za pecí, když venku mrzne a fouká …

I když je ve světnici, jak by se správně u venkovského stavení řeklo, místa habaděj, kuchyňská linka není o nic větší než v panelovém domě.

Co je v kuchyni nepřehlédnutelné, to jsou kachlová kamna od Kamnářství Bělík z Nového Veselí. „Topíme jimi, vařím na nich, peču v nich, spíme za nimi.“ vypočítává s úsměvem paní Zora, k čemu všemu se takové kachláky hodí.

Jako bychom se v této stylové chalupě vrátili v čase. Pod oknem stojí krásná, plně funkční singrovka.

Tato krásná kredenc vznikla jen proto, aby bylo kam umístit keramické šuplíčky. V jejím sousedství stojí postel, ve které spávala již předchozí majitelka.

Koupelna je částečně zapuštěná pod zemí a podle slov paní Zory tam podlaha hřeje, jako by tam bylo podlahové topení.

Z křesel a gauče se dá koukat na televizí obrazovku nebo na zahradu, záleží jen na tom, kde běží lepší program…

Kromě obytné kuchyně a obývacího pokoje je v přízemí ještě koupelna, ložnice, pracovna a prádelna. Při výčtu místností nelze opomenout ještě malou sauničku a u dnešních staveb již vzácně se vyskytující sklep.

Koupelna napodruhé Paní Zora v domě bydlí již sedmnáct let, opravy prováděli s manželem postupně. Poslední, co se rekonstruovalo, byla koupelna. Z reportáže je patrné, jak velké možnosti a jaký prostorový luxus některá venkovská stavení nabízejí. A když se k tomu připočte skrytá terasa, zahrada tak akorát a klidm nelze se divit, že se zde původně městský člověk rozhodne usídlit celoročně.

Původně byl krb otevřený. Od té doby, co je v něm krbová vložka, účinněji topí a navíc není nutné tak často malovat.

Téměř z každé místnosti se vstupuje na terasu. Nejluxusnější je vchod z obývacího pokoje.

Náš útulný byt

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *