Sametové pohlazení

Každý, kdo měl možnost vyzkoušet, potvrdí, že relaxace ve vaně se sametově hebkým povrchem je skutečným požitkem. Oproti smaltu a akrylátu má dřevo navíc nespornou výhodu v tom, že je hřejivé již na první dotek. Povrch je bez potřeby jakékoliv přídavné úpravy přirozeně protiskluzný a díky minimální tepelné vodivosti zůstává voda v lázni dlouho teplá.

Jak je ale možné, že materiálu dlouhodobý kontakt s vodou neškodí? Na tuto otázku bychom u výrobců dostaly poměrně složitou odpověď. Dřevěná sanita je totiž výsledkem dlouhodobého procesu, při němž materiál prochází dvouletou aklimatizací a následně vysoušením na požadovaných osm procent. Dřevo je dále opatřeno vysoce kvalitním uzavíracím nátěrem, který maximálně zabraňuje vzlínání vlhkosti a snižuje změnu jeho vlastností. Nedílnou součástí výsledného produktu je ocelová obruč, která konstrukci stahuje do té míry, aby zůstala dostatečně flexibilní a mohla mírně měnit rozměry. Jednotlivá prkna jsou k sobě lepena pod tlakem pomocí biologicky odbouratelných, varu odolných pryskyřičných klížidel. Vana nebo umyvadlo jsou dále naimpregnovány přírodním voskem se speciálním prostředkem proti modrání a hnilobě a nakonec ošetřeny ještě směsí bezbarvých tvrdých voskových olejů na rostlinné bázi či certifikovaným lakem. Nevadí tak například ani pračky.

Ačkoliv se to nemusí zdát, údržba dřevěné sanity je skutečně nenáročná a nijak výrazně se neliší od běžných postupů. Jemný povrch se snadno udržuje a je navíc velmi hygienický. Zárodky bakterií totiž díky antiseptickému působení ihned umírají. Olej je třeba obnovit zhruba jednou do roka, každých deset let pak hygienický uzavírací nátěr. Životnost dřevěných van a umyvadel se počítá v řádech desítek let. Pokud bychom náhodou materiál poškodili, jeho obnova je na rozdíl od akrylátu bezproblémová.

Dřevěná sanita vynikne v interiérech v rustikálním či cottage stylu, některé typy se však výborně hodí i do moderních koupelen. Vany se zásadně vyrábějí na míru, a tak je lze dokonale sladit s ostatním vybavením. Kromě takzvaných kádí existuje ještě luxusnější varianta, kdy vana působí jako jeden celistvý kus dřeva. K výrobě dřevěné sanity se používá cedr, mahagon, třešeň, ořech, teak či wenge, pro přepady a obruče pak různé druhy kovu. Káďové vany mohou mít zúžený, kulatý, oválný i atypický tvar. Opravdoví labužníci mohou vybavit svoji vanu nejrůznějšími ergonomickými prvky, jako jsou zádové nebo nožní opěrky či dokonce masážním systémem.

Foto: Sapeka a Bego