Tipy a triky pro zařízení kanceláře

20.09.2013 | Petr Brandejský | Rubrika - Pracovna

„Nejvíce práce mi dá, přimět se k nějaké práci.“ Gabriel Laub. Shodneme se, že bez práce to nepůjde, i když práce je ten nejnešťastnější způsob, jak se dostat k penězům. Pan Laub s notnou dávkou ironie vystihuje ochotu, s jakou se na práci vrháme.

Tipy a triky pro zařízení kanceláře
Reklama

No nic, nedá se svítit, samo se to neudělá. Tak co potřebujete? Ruce, hlavu a něco v ní, no a potom taky kancelář. V té kanceláři stůl a židli. Jestli nesedíte, tak se posaďte, je-li židle otočná, pomalu se roztočte. Co vidíte? Zatím nic. Nebo teda ten stůl a holé stěny. Co ještě potřebujete k té vaší vytoužené práci? Nějakou skříňku, police, věšák, světlo, teplo (v létě trochu chladit), něco na stěnu a tradááá. Cože? Ještě kafe, cigárko, čaj, oběd a asistentku na plný úvazek. Tak to prrr! Oběd až v poledne, kouření je nemoderní a zatím jste ještě nic nepředvedl. Tak jaká asistentka. „Zatím buďte rád, že jste, nic neřešte a nepřepínejte!“ Jo, tady je ještě mobil, notebook, klíče od Fabky a pracovní doba je od hm, hm, hm do hm, hm, hm. Dokdy jste říkal? Hm, hm, hm… Aha, tak to je ta časová flexibilita v mladém kolektivu s možnými bonusy a výhodami. Raději si tu židli zastavte, ať se vám nezatočí hlava!  

 

Ne vždy vypadala kancelář tak jako dnes. Záleží také pochopitelně v jaké zemi, v jakém čase a v jakém segmentu pracovního nasazení se nalézáme. Budeme hovořit o středoevropských poměrech se slušně fungující ekonomikou a legislativou. Bez nesmyslné časové smyčky, kdy vývoj přeskočí řízením osudu a bez vlastního angažmá „od Univerzálu, bakelitu a tužky, k Hi Tec vybavení“. Potom obtížně hledáme nějaký směr, light motiv, ucelenou linku, která nám říká: „Tudy!“ Mám na mysli obtížné stanovení nějakého rozumného standardu, toho, co nalezneme nad a pod tímto pomyslným středem tak, abychom měli jakési měřítko. Náš kancelářský nábytek (nábytek obecně) se zmítá v jakémsi nevědění, bez jasných obrysů, bez nosné myšlenky. 

Nalezneme zde nábytek a zařízení starožitného ražení. Nic proti, pokud dokážeme krásu rustikálních artefaktů sladit se zbytkem interiéru a nevytvoříme skanzen, kde nalezneme nesmyslný průřez dobou až po současnost. Nalezneme bohužel i hrůzy typu vyřazeného mobiliáře z šedesátých let, dotvořeného tím, co doba a „štědrá ruka vedení“ dala. Většinou tento kompilát nestojí za podívání, nicméně to je právě ten paradox, kdy náš „vytříbený vkus“ se snoubí leckdy s nedostatkem financí a případným nezájmem. Leckdy je to opravdu pokoukáníčko…

Samozřejmě nalezneme i slušně vypadající vybavení, takový ten střed, jaký nabízejí různé eshopy v sekcích kancelářského nábytku. Laminovaná dřevotříska, která v zásadě neurazí. Nicméně rozšklebené okraje, odlepené nažehlovací hrany a vylomené dveře či kolíkování spojů nám dokazují, že tento segment má pouze omezenou životnost a kvalita řemeslná si příliš nezadá s kvalitou estetickou.    

Potom nalezneme slušné vybavení, kde designér společně s konstruktérem myslel na ucelenost řady, možnosti modulové variability, stohovatelnost židlí, chytré doplňky, velmi slušné nebo precizní zpracování, estetickou hodnotu celku i jednotlivých komponentů. Tento segment patří k těm zajímavějším a můžeme zde hovořit i o jakési vyváženosti stran „ceny a výkonu“.  Samozřejmě jako všude, tak i zde nalezneme část pro movité klienty, pro ty, kteří se chtějí „ukázat“, popřípadě deklarovat své postavení. Stůl může stát 150 000,- Kč a přitom nevypadá nikterak zajímavě a opulentně. Žasnete proč, ale to už je věcí každého. Taky zde mohou být různé barevné výstřelky, které nemusí být vždy nezajímavé, nicméně i zde platí, že méně je více. Jasné barvy spektra mohou vypadat lákavě, ale zkušenosti hovoří o maximu tří barev v interiéru obecně, kdy jedna je nosnou, ostatní jsou doplňkové. Není nutné se za každou cenu držet v těchto řešeních při zdi, některé barvy burcují vaši pozornost, jsou dynamické až agresívní a naopak. Pro určitý druh práce a naturel dotyčného může být takovýto barevný stimul podnětný a prospěšný, jiného může srážet, unavovat a vyčerpávat. 

Zarážející je tohle obrovské rozpětí od laciného nevkusu až po nevkus předražený, bez vyhraněnosti názorů, smyslu pro estetiku spojenou s užitkovostí a ucelenost nějaké idee.   Najít rozumné, technicky a technologicky propracované řešení, které je zároveň vkusné, je leckdy docela oříšek.

Autor: Ing. arch. Petr Brandejský

Použité zdroje: Wikipedie, Neufert – Navrhování staveb, citaty.net  

Použité fotografie: MT Nábytek, Ing. arch. Petr Brandejský

Reklama
Reklama

Související články

Domácí kancelář, do které se nebudete stydět pozvat klienty

24.01.2019 | Pracovna

V dnešní době není nic neobvyklého, když můžeme svoji práci vykonávat z domova. Proto se najde mnoho domácností, kde je vytvořený menší pracovní kout… Celý článek

Dopřejte svým zaměstnancům příjemné kanceláře. Věřte, že se vám za to odmění

23.07.2018 | Pracovna

Aby zaměstnanci svou práci vykonávali co nejlépe, potřebují k tomu patřičné podmínky. Ve svém zaměstnání se v první řadě musí cítit dobře. Celý článek

Domácí pracovna: Jde to vkusně i stylově

20.11.2017 | Pracovna

Práce z domova? Dneska skutečně žádný problém. Pokud jste se rozhodli, že pracovat z domu pro vás bude efektivnější či pokud je možné vaše povolání… Celý článek

Jak vypadá luxusní kancelář pánské značky Buck Mason? Podívejte se sami!

01.09.2017 | Pracovna

Pánská značka Buck Mason ví něco o stylu a designu. Překrásném řemesle, které nás obklopuje den co den. Celý článek

Reklama
Reklama