Okenní žaluzie dobře zná každý. Od nejobyčejnějších kovových či papírových lamel až po ty dřevěné, většina funguje prakticky stejně. Vodorovné lamely jsou spouštěny pomocí vodících lanek. Intenzitu zastínění lze regulovat různými polohami lamel – jejich natáčením. Žaluzie bývají upevněny vodícími lanky napevno u okenního rámu (mohou být i meziokenní), případně mohou viset u okna i volně. Vytahují a stahují se mechanicky a v požadované poloze drží díky zajištění vodícího lanka. Podobně jednoduchým způsobem se instalují také okenní látkové roletky, které se však většinou vytahují pomocí samonavíjecího systému. Látková roletka lépe kryje (kompaktněji) celý okenní otvor, proto se většinou používá při potřebě většího zatemnění – samozřejmě v souvislosti s průsvitností použitého materiálu. Její další předností je variabilita vzoru, který lze sladit s dalšími textiliemi v interiéru.

Stejnou přednost mají samozřejmě i látkové závěsy. Jejich výběr je otázkou vkusu a více než jiné stínicí prvky právě závěsy mohou dominovat v interiéru. Také jejich údržba je oproti pevně nainstalovaným žaluziím či roletkám výhodnější – stačí je prostě svěsit a vyprat, případně odnést do čistírny. Moderní variantou figurující kdesi mezi žaluziemi a závěsy jsou žaluzie vertikální. Speciálně upravená pevná textilie v různě velkých polích (od poměrně úzkých, cca 20 centimetrových pruhů známých z kanceláří a bank až po poměrně široká, téměř půlmetrová pole) je zavěšena od stropu až k zemi (využívá se zejména u celoplošného prosklení) a pomocí vodícího systému je posouvána do stran i polohována – kolmo až vodorovně k okennímu otvoru. Dodavatelé všech těchto systému samozřejmě přizpůsobí požadovaný výrobek požadavkům spotřebitele. Na výběr je z různých materiálů a vzorů (barev) a žaluzie i roletky se vyrábějí přímo na míru. Tyto nejjednodušší stínicí prostředky lze samozřejmě dokoupit a namontovat kdykoliv a k jakémukoliv typu oken či prosklení.

Zdroj foto Ikea, Maron, Pavon

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno