Do kompostu lze v zásadě přidávat organické odpady všeho druhu z kuchyně i domácnosti. Zbytky masa a jídla lze kompostovat jen tehdy, když je chráníme před potkany a hromadíme je například v kompostérech, kde dojde k horké fázi (nad 50°C).

Slupky z jižního ovoce (pomeranče, grepy, banány, citróny) jsou snadno náchylné k plesnivění, a proto by se neměly používat ve větším množství ke kompostování. Občas se tvrdí, že slupky citrusového ovoce jsou ošetřeny silnými jedy, a proto nepatří do kompostu. Citrusové plody se převážně ošetřují organickými fungicidy, aby nebyly při transportu napadeny houbami. Tyto fungicidy se však při procesu kompostování bez problému rozkládají a po šesti týdnech kompostování už jsou zcela neznatelné.

Kávová sedlina a vylouhovaný čaj jsou oblíbenou potravou pro žížaly. Obsahují důležité živiny, draslík a hořčík. Vaječné skořápky působí vysokým obsahem vápníku proti okyselování kompostu. Těžko se rozkládají a je vhodné je předem rozdrtit.

Papír, lepenka a čistý starý papír patří do separovaného sběru, v omezené míře však na kompost patří. Například slupky z brambor zabalené do novinového papíru, například papírové ručníky z kuchyně či papírové kapesníky pomáhají vyrovnávat obsah vlhkosti kuchyňských odpadů a zlepšují strukturu kompostu.

Zbytky vlasů a vousů obsahují hodně dusíku a lze je dát přímo do kompostu. Popel ze dřeva je bohatý na rostlinné živiny a lze ho využít ke hnojení zahrady i jako výborný přídavek do kompostu.

Zásadně nevhodné ke kompostování je vše, co vadí procesu tlení, zejména cizorodé látky jako sklo, kovy, umělé hmoty všeho druhu a textilie, dále pak materiály, které vykazují nebo mohou vykazovat vyšší obsah škodlivých látek, jako například obsah sáčku z vysavačů, popel z briket a uhlí, barevné časopisy, smetky ze silnic, oleje, baterie, zbytky barev a laků, uhynulá zvířata, léky a pleny.

Zdroj: www.biosanace.cz

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno