K tomu, aby si děti samy mohly svoje prostřední modelovat a dovytvářet napomůže nákup praktického a především variabilního nábytku, který může být v ideálním případě i mobilní (na kolečkách) a může se tedy přemísťovat a přizpůsobovat momentálním potřebám a prostorovým nárokům například některých dětských her, nebo nenadálé návštěvy a podobně. V zásadě platí, že by dětský pokoj měl být rozčleněn na tři zóny – odpočinkovou, která zahrnuje lůžko (soukromí), herní, kde je dostatek prostoru k pohybovým aktivitám dětí a pracovní, ve které většinou stojí psací stůl. Tytp zóny mohou právě díky mobilním kusům nábytku do sebe zasahovat a navzájem se překrývat, což je velmi výhodné řešení především v dětských pokojích menších rozměrů.

Zapomenout nesmíme ani na dostatek úložných prostorů, jejich dobrou dosažitelnost (nesmysl jsou vysoko umístěné nástavce, kam děti samy nedostanou) a také bezpečnost (dojezdové pojistky na šuplíku nebo dvířkách skříněk a podobně). Všechen nábytek umístěný v dětském pokoji by měl být bezpečný, stabilní (myšleno ve smyslu ne vratký), bez ostrých hran a úchytů a samozřejmě ošetřený omyvatelným a zdravotně nezávadným nátěrem. Pokud jeden pokoj sdílí dvě různě staré ratolesti, nebo sourozenci opačného pohlaví, měli bychom od určitého věku především zajistit maximální možnou míru soukromí. Lze toho docílit například předělením pokoje oboustrannou nábytkovou sestavou, posuvnou příčkou nebo alespoň oddělením lůžek a koutů třeba posuvnými závěsy.

Foto Doimo, Gazel, Flexa, Vibel

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno