Na rozhraní zahrady a interiéru

Začneme zcela logicky tam, kudy do domu vstupujeme, tedy závětřím a zádveřím, v dalších pokračováních si postupně projdeme další místnosti včetně jejich proporcí, vzájemných vztahů a kolizních míst…

Závětří:
Vítaná ochrana před rozmary počasí

Někde na pomezí mezi zahradou a interiérem rodinného domu se nachází závětří. Přestože nepatří mezi plnohodnotné místnosti, zastává v organismu obytné stavby velmi významnou funkci. Je to totiž právě závětří, které nás chrání před větrem, deštěm nebo sněhem při hledání klíčů a odemykání vstupních dveří. Zde můžeme v létě postát a hledat po kapsách sluneční brýle v chladivém stínu. A co teprve návštěvníci nebo pošťačka, kteří po zazvonění nechtějí vyčkávat našeho příchodu v dešti?

Řešení není nijak složité – ochranu vchodu v podélné fasádě nám poskytne přesah střechy, vchod ve štítu ochrání samostatná markýza, kterou přizpůsobíme vzhledu a stylu domku. Na fasádě funkcionalistické vilky se bude vyjímat lehká skleněná stříška nesená subtilními a elegantními kovovými táhly, tradiční zděný dům se sedlovou střechou a vikýři lépe doplní malá sedlová stříška pokrytá pálenými taškami a podepřená zděnými sloupky z režného zdiva. Zajímavým a osvědčeným řešením je zapuštění vchodu od lícové fasády do výklenku, jehož rozměry a architektonický výraz odpovídají velikosti a významu objektu.
Protipólem zapuštěného závětří je závětří předsunuté, které chrání boční stěny přistavěné k fasádě rodinného domu. Zajímavým prvkem v celkovém výrazu domu může být zádveří částečně nebo úplně prosklené, které v kontrastu k plným obvodovým zdem (často severní fasády) stavbu opticky vylehčí.

Zádveří: Skutečně první vizitka majitele

Jestliže v dispozicích některých rodinných domů chybí závětří, zádveří pak budeme mezi typovými projekty hledat stejně marně. Zádveří je první místností či prostorem, do kterého v domě vstupujeme a z mnoha důvodů prostorem velmi důležitým. Kromě toho, že nás odděluje od venkovního a často nevlídného prostředí, vytváříme si právě zde své první dojmy o bydlení a životním stylu majitelů nemovitosti.

Začínáme obuví

Funkce, potřebnost či absence této místnosti je předurčena prostředím, ve kterém rodinný dům či vila vzniká a na které reaguje. Například v mnoha zemích na západ od našich hranic se lidé běžně v obytném interiéru nepřezouvají do domácí obuvi, domkům tedy zádveří chybí. Často se současně jedná o teplé oblasti s přívětivým a slunečným podnebím a přirozeně zde klesá počet dní, kdy je obuv mokrá nebo zabahněná. Samozřejmě i v našich klimatických podmínkách nalezneme domácnosti, ve kterých se při přechodu z vnějšího prostředí do vnitřního její členové nepřezouvají, jedná se však spíše o výjimečné a ojedinělé případy, především s ohledem na naši národní tradici a všeobecnou náklonnost k pohodlí.

Běžně nám tedy zádveří slouží k pohodlnému přezutí a uložení obuvi. Proto zde především potřebujeme dostatek prostoru pro současné přezouvání několika osob najednou – pokud ovšem na vstup do domu nechceme při větším počtu rodinných příslušníků čekat přede dveřmi frontu. Pro pohybově méně zdatné, korpulentní či přímo handicapované osoby (kam patří senioři a občas také člen rodiny se zlomenou nohou nebo jen podvrtnutým kotníkem) bude vhodné umístit do zádveří malou židličku pro přezouvání v sedě. Při nedostatku místa přijde vhod i sedátko sklopné. Přestože ještě před vstupem do domu obuv očišťujeme o venkovní rohožku od hrubých nečistot, je velmi vhodné u rodinných domků toto první hrubé „předčištění“ doplnit vnitřní rohožkou, na kterou pak přímo navazuje plocha k odložení obuvi. Posunování rohožky zabrání speciální protiskluzná podložka, zakopávání dětí o rohožku pak vyřeší nejlépe rohož zapuštěná přímo do podlahy, která je současně velice estetickým a čistým řešením.

Pravděpodobně budeme v této místnosti instalovat botník, alespoň pro sezónní obuv všech členů rodiny. Počet členů v naší domácnosti (včetně plánovaných a ještě nenarozených) a počtu párů bot každého z nich nám nejlépe napoví, jak veliký by měl botník být. Každopádně i minimální botník je hluboký 16 -18 cm a je třeba zachovat dostatek místa na průchod kolem něj.

Odkládáme oděv

Zádveří je právě tím prostorem, ve kterém se v zimě svlékáme z kožichu, v létě z lehké sportovní bundičky. Nejběžněji nošené oblečení v každém období je praktické odkládat na věšák, kde je stále po ruce. Věšák může být buď vybaven háčky nebo tyčí s ramínky, jeho součástí může být i malá zásuvka na klíče, krém na boty či kartáč na kabát, praktickým doplňkem je držák na deštníky a hole. Police nad věšákem pro odložení čepic, rukavic a klobouků by měla být samozřejmostí. Styl a především způsob uložení se odvíjí od způsobu života majitelů. Pokud žijí společenským životem a většinu jejich oblečení tvoří saka a elegantní kabáty v klasickém stylu, měli by je odkládat pouze na ramínka, aby se vyvěšováním neničila jejich fazóna. Sportovcům s množstvím džínového a šusťákového oblečení bude naopak vyhovovat nejjednodušší věšák s háčky. Přesto je praktické mít přímo v zádveří možnost pověsit alespoň jeden kus oblečení na ramínko, což oceníme především při deštivém počasí, které nás zastihlo bez deštníku.

V každém případě na nenápadný prostor zádveří nezapomínejme – vždyť každý den jím projdou všichni členové rodiny nejméně dvakrát… Minimální zádveří pak plní funkci spíše převlékací kabiny na letní plovárně, kam lze vstoupit pouze po jednom, oblečení přehodit přes ruku, boty vzít do ruky a vydat se s nimi do útrob domu hledat pro ně úložné prostory. Častým handicapem dostatečně rozlehlých zádveří je množství dveří v jeho stěnách, které ho sice propojuje se všemi místnostmi v přízemí, současně však znemožňuje umístění botníku, věšáku či šatní skříně.

Vytváříme atmosféru – kouzla se světlem

Místnost zádveří nemusí být jen malou tmavou místností s botníkem a háčky na zdi. Okno ho prosvětlí, ozvláštní a opticky zvětší stejně jako prosklená stěna, jejíž součástí se mohou stát vchodové dveře. Pokud osazení okna omezená plocha zádveří nedovoluje, můžeme ho úspěšně nahradit světlíkem nade dveřmi, nebo prosklením samotných vstupních dveří, které se současně stanou zajímavým architektonickým prvkem fasády.

Kromě čistě praktických požadavků na nás tato malá a zdánlivě nedůležitá místnůstka působí esteticky a vytváří náš první dojem, který v lidských vztazích hraje často hlavní roli. Pokud se do zádveří za nevlídného počasí s hostitelem nemůžeme vejít, nebo se přeci jen vejdeme, ale nemůžeme se ani pohnout, naše mysl se v této chvíli může věnovat meditacím o hostitelově velkorysosti a prozíravosti při projektování vlastního obydlí. Význam této místnosti je názorně předveden všem návštěvníkům Millerovy vily ve Střešovicích, kde bylo právě zádveří spolu s místností recepce vymalováno ostrými a nepříjemnými barevnými tóny proto, aby se nežádoucí návštěvy v tomto prostoru dlouho a zbytečně nezdržovaly…

Ovlivňujeme energetickou bilanci

Kromě praktického a psychologického významu plní zádveří v našich klimatických podmínkách důležitou funkci tepelného filtru a pro uživatele znamená nejen celoroční tepelný komfort, ale především výrazné úspory za vytápění. Pokud náš domek nemá zádveří ani jiný „filtr“ (například vstupní halu se schodištěm), může se nám v zimních mrazivých dnech lehce stát, že při otevření vchodových dveří na severní fasádě poklesne teplota také v našem obývacím pokoji. Pokud zádveří chybí a vstupujeme přímo do haly se schodištěm, studený zimní vzduch nám může proniknout až do podkrovní ložnice. Otevřené schodiště totiž působí tzv. komínový efekt, kdy dochází k zrychlenému proudění vzduchu rozdílných teplot. Otevřené dveře do místnosti s otevřeným oknem podporují při vstupu do objektu vchodovými dveřmi fyzikální jev, který všichni známe jako průvan a který rád rychle uzavře naše krásné dvoukřídlové dveře, bohatě prosklené již jen několik příštích vteřin…

Ing. arch. Veronika Haroldová

Rádi byste bydleli nově a lépe? Klikněte ZDE!