Příběh o dřevě a sklu

Už v roce 1994 vtělila rožnovská firma inženýra M. C. Kramoliše do hrubé stavby tohoto hrázděného domu představy jistého stavebníka. Ten však za poněkud dramatických okolností doslova ze dne na den zůstal nejen bez peněz, ale vlivem důsledků svých podnikatelských aktivit dokonce dům připadl bance. Společnost, která stavbu realizovala, najednou na staveniště vůbec nesměla… Neměla tak ani čas zakonzervovat to, co už stálo.

Strašidla z 21. století
Pět roků pak sloupy a trámy budoucího hrdého domu čelily zubu času. V nedokončené stavbě si dělali ohníčky trampové a když se stráněmi nad přehradou, kde tento dům stojí, honil v noci vítr, nebylo prý daleko široko strašidelnějšího místa.
Koncem nejsmutnějších měsíců onoho domu už kraj křižovala manželská dvojice vskutku evropského složení. On britský lékař, ona moravská učitelka, společně rozhodnuti žít v České republice. Čím více domů určených k prodeji viděli, tím pevněji se utvrzovali v názoru, že obraz jejich představ ideálně splňují domy Kramolišovy firmy, která se už v té době jmenovala Gradient. Pár jejích domů viděli, nadchli se pro princip hrázdění z lepených dřevěných trámů v kombinaci s velkoplošným prosklením, už už se viděli v tom světě života plného slunce. Potíž snad byla v jediném požadavku – potřebovali bydlet hodně rychle.
Takže když spatřili dům svých představ na nádherném místě vysoko v lesích nad hladinou přehradního jezera, byť v té chvíli bylo ono stavení v hodně zuboženém stavu, nemuseli se nijak dlouho navzájem přesvědčovat. Dům stál už ve stadiu hrubé stavby, měsíce práce byly vlastně ušetřeny. A tak rozestavěný dům rychle koupili i s dluhy, které na něm vázly…

Vlastnosti ověřené těžkou zkouškou
Ing. Kramoliš pak zažil velkou satisfakci! Ukázalo se, že stačí vzít brusku, kompletně přebrousit dřevěnou konstrukci a mohlo se pokračovat v budování. Začalo se s nástupem zimy a s novým rokem 2000 byla stavba pod uzavřením. Majitel firmy, která tady stavěla, a projektant domu v jedné osobě měl radost zejména ze skutečnosti, že po zájemcích, kteří tady chtěli bourat celou koncepci, má najednou klienty, kteří ve všech souvislostech pochopili nejen konstrukční systém a rýsující se budoucí užitnou kvalitu, ale také kouzlo místa a jakýsi duch zcela výjimečného stavení.

A že dům měl původně splňovat představy úplně někoho jiného? To v tomto případě vůbec nevadilo, konstrukční systém hrázděného domu umožňuje značnou variabilitu podoby interiéru a s trochou nadsázky se dá dokonce říci, že dispozice lze řešit až na místě, pod střechou hrubé stavby.
Firma Gradient usiluje o naprosto nezaměnitelný výraz svých domů a zároveň s tím i o ekologickou čistotu a výjimečnou pohodu bydlení. Staví pouze z přírodních materiálů ověřených příslušnými atesty a používá výhradně ekologické nátěrové hmoty ředitelné vodou. Dřevěný skelet domu zaručuje nejen extrémní pevnost a tvarovou stálost, ale znamená také vyvarování se všech kovových a železobetonových konstrukcí rušících přirozené geomagnetické pole země.

Slunce vítaným pomocníkem
Každý, kdo přijde na návštěvu, je doslova unešen rozměry prosklených ploch obvodových stěn, pronikajícím světlem a sluncem. Vzápětí však prý už mnohem tišším hlasem dodává něco o tom, jak těžké peníze asi majitelé platí za vytápění. To je však zásadní omyl! I v zimě, když alespoň trochu vysvitne slunce, může se dočasně přestat topit. Podobně přívětivě se pak slunce k tomuto domu ze dřeva a skla chová v létě: vhodně situované skleněné plochy, přesah střechy i systém žaluzií se společně postarají o to, že uvnitř domu je příjemný chládek.
Je to příběh se šťastným koncem. Dům, jehož hrubá stavba mohla skončit v popelu nebo rozvalinách, dnes pyšně shlíží do údolí. Největší podíl na tom samozřejmě mají jeho obyvatelé, velký kus zásluh však patří také technologii a firmě, která tady stavěla. Vraťme se ještě jednou k momentu, kdy odhalený skelet čelil déle než pět let nejen dešti, mrazu a slunci, ale také vandalům a nebezpečí ohně. Při obrušování stačila desetina milimetru a řemeslníci byli na vzorně impregnovaném, dokonale zdravém a pohledném dřevě!

Jozef Rašek

Jiný úhel pohledu
Hned vidím, že tenhle dům nedělal architekt. To však neznamená vůbec nic špatného. Někdy právě takové stavby posunují architekturu dál…
Projektant se řídil starou pravdou o tom, že méně znamená více. Tak alespoň usuzuji. Vidím naprosto konstruktivní myšlení a jednoznačnou funkci onoho domu. Navíc je v tomto případě zřejmé velmi dobré využití terénu pozemku a dispoziční řešení domu se mi jeví přímo perfektní. Dispozice je otevřená, jednoduchá, ale zároveň v případě nutnosti nabízí eventuální budoucí jiné provozní řešení tohoto domu. Celé to je nejenom chytré, ale i hodně výjimečné.
Velké prosklené plochy obvodových stěn otvírají pohled do zahrady a nepochybně také do širšího okolí tohoto domu. Je to odvážné a líbí se mi to. Ten dům jako by celkově odrážel trošku jiné myšlení… Říkáte, že tady bydlí lidé, kteří předtím žili dlouho v cizině? Tak to už jsem doma! Není tu ten tuzemský strach z komunikace s okolím a odráží se zde také vědomí velmi dlouhodobě fungující demokracie. Když k tomu všemu připočtu tak prozaické věci, jako jsou velmi příznivé parametry energetických nároků tohoto objektu, tak jde určitě o jednu z cest, jak by lidé tady mohli chápat bydlení budoucnosti.
Ing. arch. Vladi Petrov