V hlavní roli vana

Nejjednodušší a minimální vybavení koupelny lze efektivně umístit již na plochu 1,7 x 1,7 m. Tato koupelna může být vybavena sprchovým koutem 90 x 90 cm se zkoseným rohem umožňujícím vstup do sprchy ze středu místnosti. Vedle sprchy z jedné strany je osazeno klasické umývadlo, z druhé strany WC mísa. Tato minimální koupelna vybavená vhodnými zařizovacími předměty je plně funkční a vyhovující. Často bývá navrhována jako koupelna u hostovského apartmá nebo garsoniery pro prarodiče.

Pokud hodláme malou koupelnu vybavit vanou, pro kterou se nám nedostává místa, můžeme s výhodou využít minimální vyráběné vany dlouhé 120 cm – v klasické či sedací variantě. Po doplnění sprchovou zástěnou splní funkci sprchového koutu.

Při plánování půdorysu rozlehlé koupelny je vhodné situovat vstupní dveře přibližně do středu stěny a rozdělit tak prostor budoucí koupelny na dvě části. V té využívanější jistě bude WC s umývadlem, popřípadě dvojumývadlem, v druhé, klidnější části pak může být umístěna například rohová vana doplněná sprchovým koutem. Otevírání dveří je z bezpečnostních důvodů stejně jako u WC doporučeno ven.

Nejpoužívanějším zařizovacím předmětem v koupelně je zajisté umývadlo, proto jeho správnému umístění věnujme patřičnou pozornost. Šířka umývadla se pohybuje od 48 do 63 cm, hloubka od 37 do 45 cm, montážní výška je standardně 80 cm. Pokud jsme vyšší nebo naopak menší nežli většina populace, zapracujme do projektu požadavek na umístění umývadla s ohledem na tuto skutečnost.

Umývadlo zpravidla doplňuje zrcadlo s vlastním osvětlením a toaletní nástěnná skříňka na kosmetické přípravky a drobnosti. Proto nikdy umývadlo neumisťujeme pod oknem a z důvodu možného oslnění při pohledu do zrcadla ani naproti oknu.

Pokud je součástí rozlehlejší koupelny toaletní mísa, je vhodné ji alespoň opticky oddělit polopříčkou, v žádném případě by se po otevření dveří do koupelny neměla objevit „ve výhledu“.

Pro umístění vany platí podobná pravidla jako při umísťování postele v ložnici. Vychází z lidské psychologie, konkrétně z pocitu bezpečnosti, který v lidech vzbuzuje pozice s „krytými zády“. Proto je vhodné vanu situovat podél zdi, nejlépe přímo do rohu, odkud také pochází název dnes nejoblíbenějšího typu vany. U rozlehlých luxusních koupelen výborně působí vana centrálního půdorysného tvaru sevřená obvodovými konstrukcemi ze tří stran – osazená do výklenku. Atypickou variantou prostorového řešení, která podtrhuje krásu historizující vany na kovových nožičkách, je její centrální poloha v místnosti. Pokud zvolíme toto řešení, pamatujme na to, aby z vany byl příjemný výhled, nejlépe oknem do zahrady.

Co se týká oken v koupelně, praktické a lety osvědčené je menší okénko se zvýšeným parapetem. Čtvercové okénko nebo svisle postavený obdélník nahradily v posledních letech oblíbené horizontální formáty. Klasický parapet ve výšce 80 – 90 cm si můžeme dovolit při orientaci koupelny na slunnou světovou stranu. Francouzské okno si dopřejme pouze u luxusní rozlehlé koupelny, vybavené všemi požadovanými zařizovacími předměty. Jako třešnička na dortu pak doplní a prozáří celý prostor. Naopak u koupelen běžné velikosti by nemělo francouzské okno nalézt uplatnění. Jeho otevřené křídlo jednak zabírá cennou podlahovou plochu – téměř celý metr čtvereční, jednak v zimním období neumožňuje regulované větrání.

Pokud chceme do prostoru koupelny umístit automatickou pračku, je vhodné ji oddělit příčkou hlubokou 65 cm po celé výšce místnosti. Výklenek nad pračkou vhodně využijeme pro police s ručníky nebo umístění akumulačního ohřívače vody, vedle pračky lze umístit koš na prádlo. Do budoucna je vhodné počítat se zakoupením sušičky, pro kterou takto vytvoříme prostorovou rezervu. Někteří výrobci nabízejí sestavu automatické pračky ve spodní části se sušičkou v horní části, která později nahradí dřevěné nebo drátěné police úložného systému.
Světlou výšku místnosti pro osobní hygienu doporučuje norma volit minimálně 2,3 m, měla by však především respektovat půdorysnou rozlohu koupelny. Pokud je koupelna malá, nemusíme si s malou světlou výškou dělat starosti. V koupelně o rozloze 15 m2 a více může být světlá výška stejná jako v obytných místnostech. U velkoryse koncipovaných koupelen lze pomocí proměnlivé světlé výšky nad jednotlivými částmi vzájemně odlišit jejich funkci a využít ji jako prostorotvorný prvek.

Při volbě zařizovacích předmětů do jednotlivých koupelen je rozhodující životní styl rodiny a zvyky jejích jednotlivých členů. Pokud milujeme dlouhé poležení v horké vodě (pozor na zdravotní rizika!), pořídíme si jistě vanu, preferujeme-li rychlou koupel, poslouží nám lépe sprchový kout. Vana může s vhodnou zástěnou do jisté míry suplovat sprchu, nikoliv však naopak. Délka vany je vyhovující, shoduje-li se s výškou ramen uživatele. Klasická vana odpovídající délky umožňuje nejen pohodlné ležení, ale v porovnání s moderní rohovou vanou také spoří vodu. Do rohové vany se vzhledem k půdorysné ploše, kterou zabírá, totiž zdaleka neuložíme stejně pohodlně a naše kolena navíc ční z téměř dvojnásobného množství vody. Koupání v rohové vaně lze zpříjemnit a ekonomicky zefektivnit současným koupáním více osob.

Speciálním výrobkem pro sezdané i nesezdané páry, které holdují společné koupeli, je vana pro dva. Svou velikostí se blíží malému bazénku a při výběru půdorysné polohy je vhodná konzultace se statikem. Tento typ vany by měl být automaticky kombinován se sprchovým koutem.

Pro náš dobrý pocit ve vaně je kromě jejích rozměrů rozhodující především vnitřní tvar a pohodlnost vstupu a výstupu, která nabývá na významu s přibývajícím věkem uživatelů. Proto nepodceňujme otázku bezpečnosti a doplňme vanu již ve fázi návrhu dvěma či třemi schůdky. Variantou řešení pohodlného přístupu je zapuštění vany do podlahy, které se relativně snadno provede v nepodsklepeném přízemí, ale již hůře v prvním patře.

Při osazení vany a řešení jejího vnějšího obkladu pamatujme na vytvoření soklu pro zasunutí nohou podél delší strany vany. Umožní nám nejen její pohodlné mytí, ale také například koupání malého dítěte, ruční praní apod.

Minimální šířka průchodu mezi vanou a stěnou se doporučuje mezi 65 a 70 cm. Přesně takový prostor totiž potřebujeme k pohodlnému naklonění nad vanu či k umytí rukou v umývadle. Aby za námi při této činnosti mohla projít další osoba, přidejme pro ni 60 cm navíc.
Ing. arch. Veronika Haroldová